Klášterní zahrady v Litomyšli

Zvláštní cena PARK DESETILETÍ - za dílo, které povstalo díky osvíceným duchům v čele města na přelomu věků, za začlenění nových prvků do historického kontextu a jejich využívání pro kulturní a společenský život města, za příkladný přístup k tvorbě veřejného prostoru a péči o něj.
Přihlašovatel: Město Litomyšl
Autoři projektu: Ing. Václav Babka, Ing. arch. Radko Květ, Ing. Zdenek Sendler
Realizace: Profistav, s.r.o.
Péče a údržba: Městské služby Litomyšl, s.r.o.
Plocha: 10 000 m²
Nominace na základě: ELCA Trend price 2010

situační výkres [JPG, 82.06 kB]

Klášterní zahrady leží v jedné z nejvíce navštěvovaných a historicky i kulturně nejhodnotnějších lokalit v Litomyšli přímo v centru městské památkové rezervace. Po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zahrady zcela zpustly a nebyly od té doby používané ani přístupné. V roce 1997 vyhlásilo město Litomyšl veřejnou soutěž, jejíž zadání znělo: „architektonické řešení vymezeného prostoru klášterních zahrad jako veřejného městského parku či zahrady“. Vítězný projekt  Václava Babky, Radko Květa a Zdeňka Sendlera, jehož hlavním mottem je „Zahrada-divadlo, divadlo-zahrada. Soudobý výraz v kontextu s historickými prvky“, byl realizován a zahrady byly slavnostně otevřeny v srpnu 2000. zobrazit více...

Samotné Klášterní zahrady leží v sevření dvou největších dominant města, a to neogotického kostela povýšení sv. kříže a barokního kostela nalezení sv. Kříže. V těsné blízkosti se nachází areál Litomyšlského zámku, jenž byl roku 1999 zapsán na Seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Původní klášterní zahrada sloužila vždy jako užitková a okrasná. V době před vystavěním barokního piaristického chrámu měla renesanční úpravu. Pozdější úpravy byly barokní, i tehdy tu byla zelinářská i ovocná zahrada se štěpnicí. V části zahrad u proboštského kostela se nacházel jak katolický, tak protestanský hřbitov. Dnes jsou zahrady uzavřeny starými i nově postavenými opukovými zdmi, které částečně vedou v místě původního městského opevnění. Ještě ve 30. letech minulého století byly zahrady používány a udržovány. Po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zcela zpustly a nebyly od té doby používané ani přístupné.

V roce 1997 vyhlásilo město Litomyšl veřejnou soutěž, jejíž zadání znělo: „architektonické řešení vymezeného prostoru klášterních zahrad jako veřejného městského parku či zahrady“. Cílem rekonstrukce bylo vytvoření vhodného reprezentativního místa pro krátkodobou rekreaci obyvatel i návštěvníků města a odpočinkové místo v centru města, které by vhodně doplňovalo historické centrum zámeckého návrší. Město požadovalo, aby měla nová podoba prostoru návaznost na historický a architektonický kontext okolního prostředí.
Vítězným projektem nakonec označila komise práci Václava Babky, Radko Květa a Zdeňka Sendlera. Hlavním mottem projektu je „Zahrada-divadlo, divadlo-zahrada. Soudobý výraz v kontextu s historickými prvky“. Nejdůležitější spojnicí je logická vazba komunikací a vstupů do parku na městský komunikační systém, průhledů v interiéru zahrady a pohledů ve vazbě interiér-exteriér.

Projekt se snaží respektovat, citovat a evokovat historické prvky a stavy, avšak v nových souvislostech. Hlavním kompozičním prvkem zde jsou travnaté plochy doplněné vzrostlými stromy, jež mají rámovat pohledy na město a svými korunami odhmotňovat či začleňovat stávající stavby. Jednoduchost dispozice a otevřenost prostoru má umožnit jeho využití pro různé kulturní akce.

Rekonstrukce byla zahájena v květnu roku 1999. Práce probíhaly na ploše 12 000 m2 (z toho rozloha samotných zahrad činí 10 000 m2), bylo položeno 5 200 m2  zátěžového anglického trávníku a vysazeno 67 nových stromů. Na 400 m2 byly vysazeny trvalky, a to v podobě záhonu podél hlavní zdi v části zahrady směrem ke kostelu povýšení sv. kříže a mozaiky v prostoru mezi budovou bývalé kočárovny a apsidou piaristického kostela Nalezení sv. Kříže. Po celé zahradě bylo instalováno 40 ocelových a 50 dřevěných laviček. V areálu bylo zřízeno celoplošné automatické zavlažování a také osvětlení, které bylo realizováno v několika variantách – úsporné celonoční, večerní a slavnostní.

Dvě základní části zahrad byly odděleny opukovou zídkou, na kterou uprostřed navazuje vodní plocha zapuštěná pod úroveň terénu s mírně probublávající fontánou, ze dna nádrže osvětlenou nočním osvětlením.  Atmosféru fontány ještě umocňuje hudba, do prostoru přenášená reproduktory umístěnými v okolních zdech.  Fontáně vévodí sousoší Olbrama Zoubka, které tvoří čtyři ženské postavy. Tematicky k nim náleží ještě pátá socha muže, jakoby vysunutá na trávník opodál, pocházející z téže dílny. V opukové zídce, která do vodní plochy částečně zasahuje, bylo umístěno mlhoviště sloužící především pro osvěžení návštěvníků v horkých letních dnech.
Nad schodiště na zahradní návrší umístil architekt železobetonový altán. V altánu byla instalována plastická litinová mapa popisující panorama města, které se návštěvníkům z tohoto místa otevírá.

Nástupní plocha s parkovištěm, nacházející se u kostela Povýšení sv. Kříže, byla od zahrad oddělena jednoduchým plotem umožňujícím optické propojení prostor.
Práce byly dokončeny v srpnu 2000. Celkové náklady na rekonstrukci zahrad dosáhly 33 milionů korun.

Slavnostní otevření se uskutečnilo 2. září 2000 v rámci oslav Dnů evropského dědictví netradičním svatebním ceremoniálem za přítomnosti několika desítek starostů historických měst a téměř tří tisíc dalších návštěvníků a hostů.

Tento prostor se v duchu svého původně zamýšleného účelu velice brzy začlenil do každodenního života obyvatel Litomyšle. Stal se aktivně obývaným prostorem města vyhledávaným místem odpočinku místních obyvatel, ale také oblíbenou turistickou atrakcí. Plochy trávníků jsou využívány k volnému pohybu i odpočinku. Vodní prvek je velmi atraktivní pro děti.
Zahrady se navíc staly jedním z center kulturního života ve městě v letních měsících, kdy se zde konají koncerty, divadelní představení a studentské slavnosti. Oblíbené jsou například akce v rámci operního festivalu Smetanova Litomyšl.
Zahrady také slouží jako výstavní prostor pod širým nebem otevřený kvalitním uměleckým dílům. Z krátkodobých instalací připomeňme např. sochu Kaddish od Aleše Veselého, která prostoru dominovala v roce 2010. Některá díla jsou zde umístěna trvale – kromě Zoubkových soch také monumentální dřevěná židle autorky Magdaleny Jetelové a sousoší Šik od Jasana Zoubka.

Klášterní zahrady v Litomyšli nejen skvěle fungují, ale získaly několik významných ocenění a byly publikovány v prestižních architektonických publikacích, naposledy ve výběru nejlepších evropských realizací za období 2000–2005 (European Landscape Architekture – Edition Topos, Callvey Verlag Munchen). V roce 2010 obdržely prestižní cenu INTERNATIONAL TREND AWARD „BUILDING WITH GREEN“.

Z pozice správce zeleně města na Klášterních zahradách oceňuji především samotnou udržitelnost místa. Zahrady fungují velmi dobře bez vynakládání velkých finančních prostředků a lidských zdrojů.

Údržba:

  • Trávníky – sekání dvakrát týdně, pravidelné hnojení, automatická závlaha, každé 2–3 roky provzdušnění odbornou firmou. Vzhledem k nepropustnému podloží bojujeme s vysokou hladinou spodní vody – po větších deštích dochází k podmáčení trávníku.
  • Trvalkové záhony – pletí, dosadba, během příštího roku by mělo dojít k obnově velkého trvalkového záhonu
  • Dřeviny – výchovné řezy, pravidelné kontroly stavu, v některých místech postupně vyměňujeme původní třešně za kultivary odolné vůči vysoké hladině spodní vody.
  • O zahrady se stará správce, který je na místě přítomný 3–4 hodiny denně. Otevírací doba je 8:00–22:00, v zimním období 8:00–19:00.

Hlasování

CELKEM: 1180 hlasů
POŘADÍ: 5. místo

Sponzoři: