Park Mlýnská strouha v Plzni

3. místo PARK DESETILETÍ
Přihlašovatel: Správa veřejného statku města Plzně
Autoři projektu: AWIDA, doc. Dr. Ing. Dana Wilhemová, prof. Ing. Jiří Damec, CSc.
Realizace: Vodohospodářské stavby, s.r.o., Teplice, divize Plzeňské komunikace
Péče a údržba: Zahradní a parková s.r.o. – vegetační prvky, Pavel Lindauer – vodní plocha vč. technologie, závlahy
Plocha: 14 200 m²
Nominace na základě: Park roku 2010 – 1. místo

situační výkres [PDF, 508.51 kB]

Park Mlýnská strouha je součástí prstence sadů kolem historického jádra města, který vznikl po zasypání městských příkopů. Obnova parku Mlýnská strouha byla zahájena na podzim 2008 a na jaře 2010. Mělké údolí pod Pražským mostem bylo jediným místem sadového okruhu, kam bylo možno navrátit vodní prvek jako reminiscenci na původní Mlýnskou strouhu. Jako nejlepší řešení se ukázalo přivedení vody z řeky Mže. Obnovou Mlýnské strouhy se podařilo rozšířit sadový okruh města o další reprezentativní odpočinkovou plochu.  Přínosem je navrácení vodního prvku do centra města po téměř sto letech. Veřejnost jej přijala velice kladně. Park je oblíbený u všech věkových kategorií, stal se velmi navštěvovaným a je jedním z nejfotografovanějších zákoutí města. zobrazit více...

Historie

Park Mlýnská strouha je součástí prstence sadů kolem historického jádra města, který vznikl po zasypání městských příkopů. Na přelomu 19. a 20. století se po vídeňském vzoru stal reprezentativním prostorem lemovaným významnými městskými budovami (divadlo, Měšťanská beseda, muzeum,...).  

Na východ od středověkého města protékala za opevněním strouha, která propojovala řeky Radbuzu a Mži a přiváděla vodu do Panského mlýna. Podél Mlýnské strouhy bývala promenáda se stromořadím. Mlýnská strouha byla v letech 1921 až 1923 zasypána kvůli  regulaci řeky Radbuzy a z hygienických důvodů. Prostor zasypané strouhy byl zahradnicky upraven a připojen k městským sadům.  Kamenné oblouky Pražského mostu zůstaly na severní straně odkryty a mělká sníženina pod mostem se v podobě zatravněného „údolí“ zachovala až do roku 2008.

Sady kolem historického jádra byly vyhlášeny nemovitou kulturní památkou, přesto v jejich prostoru docházelo k negativním zásahům. V bývalé Mlýnské strouze to bylo především položení teplovodního kolektoru v letech 1973–77 a stavba silničního průtahu východ-západ v roce 1980, která mohutným náspem přerušila přirozenou návaznost parku na Štruncovy sady na soutoku řeky Radbuzy se Mží.

Obnova

Obnova parku Mlýnská strouha byla zahájena na podzim 2008 a skončila 30. 4. 2010. Předcházela jí roční projektová příprava, následovalo vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení a speciálního “vodoprávního“ rozhodnutí.

Mělké údolí pod Pražským mostem bylo jediným místem sadového okruhu, kam bylo možno navrátit vodní prvek jako reminiscenci na původní Mlýnskou strouhu. S návratem vodní hladiny se počítalo již od roku 1997, kdy vznikla první studie na obnovu této části sadů, otázkou bylo, jak vodu do prostoru sadů vrátit.

Jako nejlepší řešení se ukázalo přivedení vody z řeky Mže. Voda z řeky je využívána nejen pro dotování vodního prvku, ale též pro závlahu vegetačních ploch. Vodou ze Mže se zavlažuje park Mlýnská strouha, trávník FC Viktoria Plzeň a od jara 2015 i další části sadového okruhu (Křižíkovy, Šafaříkovy a část Kopeckého sadů). U řeky Mže byla vybudována nová čerpací stanice, která rozděluje vodu do tří okruhů (vodní prvek Mlýnská strouha, závlaha městské sady, hřiště Viktoria Plzeň).  Umělá vodní nádrž v Mlýnské strouze má objem cca 2 tisíce m3, voda v ní se vymění přibližně v průběhu dvou týdnů, odtéká historickou odlehčovací stokou zpět do řeky Mže.

Generálním projektantem obnovy parku Mlýnská strouha byla firma AWIDA – zahradní a krajinářská architektura, Doc. Dr. Ing. Dana Wilhelmová a Prof. Ing. Jiří Damec, CSc. Projekt čerpání a přivedení vody z řeky zpracoval atelier AP- Plzeň, Ing. Milan Jícha a kolektiv. Přilehlou komunikaci řešil Ing. Václav Hucl společně s dalšími specialisty.   

Dodavatel stavby byl vybrán veřejnou obchodní soutěží. Generálním dodavatelem stavby se stala firma VHS Teplice s.r.o., Divize Plzeňské komunikace. Zahradnické práce prováděla firma Prostrom Bohemia.

Celková cena stavby činila 50.000.000 Kč bez DPH (včetně čerpací stanice a přivedení vody z řeky Mže).

Investorem stavby bylo Statutární město Plzeň zastoupené příspěvkovou organizací města Správou veřejného statku města Plzně.

Zajímavosti

Při obnově parku bylo vysazeno 26 ks listnatých stromů o obvodu kmínku 20 – 25 cm (jilmy (Ulmus carpinifolia), pavlovnie  (Paulownia tomentosa), jerlíny Sophora japonica) a javory (Acer platanoides). V roce 2015 uschly následkem havárie na horkovodu některé původní dřeviny, na jiných se projevil stres po stavební činnosti a letní sucho.  V roce 2015 byly v parku provedeny dosadby listnatých dřevin (celkem 6ks, ambroň, liliovník, šácholan a 3 buky).  

Problematickým a velmi diskutovaným bodem bylo zachování jedince jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba). Jinan byl do prostoru Mlýnské strouhy vysazen v době, kdy byl prostor bez vody a vyrostl v krásný soliterní strom. Proto bylo jeho ponechání jednou ze zadávacích podmínek projektu. V okamžiku rozhodnutí o navrácení vody, stál na místě budoucí vodní plochy.  Po delším zvažování, konzultování s odborníky a hledání řešení bylo rozhodnuto upravit kolem jinanu ostrůvek a čekat, jak se s novou situací srovná.

Cesty jsou provedeny z přírodních materiálů – kámen (žulová mozaika, žulová kostka velká) a mlat (povrchovou vrstvu tvoří písek z lomu v Boru u Tachova).  Na cestu podél vodní plochy byly využity staré tzv. „Plzeňské desky“. Jedná se velké žulové plotny opracované pouze z vrchní strany, které byly tradičně používány na plzeňské chodníky.

Pobytové terasy mají podobu dřevěných palub. Vzhledem k větší odolnosti a trvanlivosti bylo použito tropické dřevo (Bongosi).  Stejný materiál tvoří pochozí plochu na lávce spojující park s průchodem v městských hradbách. Zábradlí a veškerý mobiliář jsou z akátového dřeva.

Novým prvkem jsou barevné plastiky určené k posezení a prolézání. Autorkou je
MgA. Tereza Damcová, která společně s MgA. Pavlem Pražákem vytvořila též hudební koláže pro ozvučení plastik. Děti plastiky milují a velmi je využívají. Kvůli velké zátěži muselo být v roce 2015 přistoupeno k renovaci barevného povrchu plastik.

Údržba parku

Údržbu Mlýnské strouhy zajišťuje Správa veřejného statku města Plzně - odd. urbanistické zeleně. Četnost udržovacích prací byla nastavena stejně jako u ostatních ploch sadového okruhu – odpovídá první intenzitní třídě údržby (trávníky – seč 33x ročně, přihnojení 4x, prořezání 2x, zapískování 1x, odplevelení 2x, výhrab 3x).  Dosud ne zcela zapojené trvalky vyžadují zásahů více, než se běžně provádí u starších výsadeb – odplevelení s nakypřením 15x za sezonu, odstranění odkvetlých částí 3x, přihnojení, přikrytí chvojím na zimu, na jaře odkrytí. Zálivka vegetačních ploch je realizována automatickým závlahovým systémem. Na základě zkušeností byly instalovány postřikovače s „tvarovou pamětí“ zálivkové výseče, které lépe odolávají zásahům nenechavců.         

Zvláštní údržbu vyžaduje vodní plocha.  Každý den je třeba z hladiny odstranit malé množství odpadků (pet láhev, obaly, sáčky), které tam lidé hodí přímo, nebo je zavane vítr. Úklid 1x denně zajišťuje firma (podobně zahradníci chodí vybírat papíry z trvalkových záhonů).

Čistota a průhlednost vody mírně kolísá v závislosti na kvalitě vody přitékající ze Mže a na růstové aktivitě litorálních rostlin. Pro zajištění stabilní kvality vody byla po dohodě s odborníkem RNDr. Jindřichem Durasem zvolena cesta lehké biomanipulace tedy ovlivňování potravního řetězce ve vodním ekosystému. Do vody byli vysazeni filtrátoři – perloočky (rodu Daphnia). Díky nim se daří udržet vodu průzračnou a kvalitnější než je voda přitékající ze Mže. Při otevření parku byly do jezírka vypuštěny také ryby, jejich populace musí být každoročně regulována. Problém představují také divoké kachny, které si jezírko oblíbily díky přikrmování od návštěvníků. Již v roce 2011 byly k vodní ploše doplněny informační tabule, které vysvětlí návštěvníkům princip potravního řetězce ve vodě a zakazují přikrmování ryb i vodních ptáků. Pro nastavení ideálních zásahů v rámci biomanipulace je nutné zajišťovat celoroční monitoring stavu vody. Ten na základě objednávky provádí pracovníci laboratoře Povodí Vltavy v Plzni.

Náklady na údržbu vegetačních prvků parku Mlýnská strouha činí 700.000 Kč. Náklady na údržbu vodní plochy včetně údržby čerpací stanice, biomanipulace a monitoringu se ročně pohybují také kolem 700.000,- Kč.

Kontrola a přejímka prováděných prací ze strany správce SVSMP je prováděna pravidelně 1x týdně.

Hlasování

CELKEM: 953 hlasů
POŘADÍ: 6. místo

Sponzoři: