Park pod Plachtami v Novém Lískovci v Brně

Ocenění PARK DESETILETÍ - za spojení ekologického přístupu k řešení retence a akumulace srážkové vody se společenskými funkcemi veřejné zeleně na sídlišti.
Přihlašovatel: Statutární město Brno, Městská část Brno – Nový Lískovec
Autoři projektu: Ing. Petr Förchtgott, Ing. arch. Jan Zezůlka, Ing. Vojtěch Joura
Realizace: Cooptel, stavební a.s.
Péče a údržba: ÚMČ Brno – Nový Lískovec (běžná údržba), Kavyl spol. s r.o. (odborné pěstební zásahy)
Plocha: 32 000 m²
Nominace na základě: Park roku 2014 – Cena děkana ZF MENDELU

situační výkres [PDF, 1.96 MB]

informační leták [JPG, 205.99 kB]

Nejmladší brněnský park je součástí většího sportovně rekreačního areálu na sídlišti „Kamenný Vrch“ v Novém Lískovci – posledním panelovém sídlišti vzniklém v Brně. Územní plán z roku 1994 navrhoval uprostřed mezi domy výstavbu školy a další paneláky. Zlomem v uvažování byl plánovací workshop, který místní radnice upořádala v roce 2000. Lidé si nepřáli další výstavbu, protože v hustě zastavěném sídlišti postrádali zeleň a bezpečné sportovní a rekreační zázemí pro děti. Čtyři roky poté trvalo, než se podařilo změnit územní plán, až v roce 2005 začaly práce na projektu samotného parku. Díky postupným krokům se v areálu pod Plachtami lidé mohli rekreovat a sportovat dávno před dokončením všech plánů.  Do parku byly umístěny také informační tabule, díky nim se návštěvníci mohou seznámit s historií místa, kompozicí parku, poznat rostliny a dřeviny. Dozvědí se rovněž něco o koloběhu energie v přírodě, životě v jezírku a principu jeho napájení dešťovou vodou ze střech okolních domů.  Na tabulích je i QR kód,  přes který se mohou majitelé chytrých telefonů propojit na web a získat další podrobné informace o projektu. zobrazit více...


Situace

Území samotného parku je vymezeno obvodovou zelení, tvořenou vzrůstnými stromy a souvislými keřovými skupinami. Vnitřně se park člení na část pobytovou, kam jsou umísťovány herní prvky a část přírodní s jezírkem a květnatými loukami. Vyhlídkový altán v nejvyšším místě parku je natočen ve směru výhledu do volné krajiny, v prostředí tohoto stísněného sídliště obzvlášť cenném. Pohledová osa směřuje přes vodní nádrž na věž kostela v Troubsku a odkazuje tím na dávné principy krajinných kompozic. V dostatečné vzdálenosti jak od přírodní části parku, tak od obytných domů, jsou umístěna dětská hřiště a k jejich odhlučnění přispívají i keřové skupiny. V klidném zákoutí s výhledem se pak nachází kruhové odpočívadlo.

Výsadby

Pro výsadby byly již v rámci studie parku vytipovány konkrétní taxony stromů, vybrané s ohledem na specifické podmínky Kamenného Vrchu. Jedná se o nenáročné, odolné a především suchovzdorné dřeviny, zároveň však vytvářejí plný sortiment potřebný ke kompozici parku (dřeviny solitérní, krycí, doplňkové). Vzhledem k tomu, že se jedná o prostředí v minulosti člověkem mnohokrát pozměněné, ležící uvnitř sídlištní zástavby, není výběr navrhovaných dřevin omezen na druhy výhradně domácí. Jedná se o kombinaci rostlin různého geografického původu, avšak se společným jmenovatelem vhodnosti do daných podmínek. Celkový přírodně působící charakter parku by však měl být dodržen – z výsadeb jsou vyloučeny všechny nápadně atypické zahradní formy, a to jak tvarové (sloupovité, převislé), tak i barevné (červenolisté, panašované).

Výsadby jednotlivých druhů se po celém území parku vzájemně prolínají, nejsou tedy nijak ostře ohraničené. Přesto však lze rozlišit několik různých skupin. Historii daného místa, tedy zaniklou zahrádkářskou kolonii s převážně ovocnými stromy, připomene výsadba na svahu podél východního okraje parku: okrasná hrušeň Pyrus carlleyana ‚Chanticleer‘, plnokvětá třešeň Prunus avium ‚Plena‘ i jeřáb Sorbus aria. V přírodní jižní polovině parku převládají teplomilné domácí dřeviny: Quercus cerris, Fraxinus ornus, Acer campestre. Ty jsou po obvodu parku doplněny dalšími suchovzdornými druhy Tilia tomentosa, Corylus colurna, Robinia pseudoacacia ‚Unifolia‘, jejichž výsadbou lze zajistit rychlé vytvoření vyšší optické clony vůči okolní zástavbě.  Exotičtěji působící dřeviny Catalpa bignonioides a Koelreuteria paniculata jsou umístěny solitérně v severní pobytové části parku, poblíž cest, hřišť či laviček. Výsadba jehličnanů, a to nejsuchovzdornějšího druhu borovice Pinus nigra i smrku Picea omorika je soustředěna do blízkosti stávajících vzrostlých borovic, které zde navzdory výstavbě sídliště zbyly z někdejší zahrádkářské kolonie. Kromě nich byly zachovány také některé z náletových dřevin. Po obvodu parku doplňují stromy v podrostu nepravidelně rozmístěné a různě velké keřové skupiny. Společnou vlastností pěti druhů Cornus sanguinea, Euonymus europaeus, Hippophaë rhamnoides, Ligustrum vulgare a Pyracantha coccinea je tvorba barevných plodů. Ty poskytnou kromě podzimního vizuálního efektu zároveň i potravu pro ptactvo.

Realizace

V parku byly provedeny poměrně rozsáhlé navážky a modelace terénu, využívající nejen přebytky zeminy z výkopu nádrže, ale i ze stavby sportovního centra v sousedství. Tento na živiny chudší substrát plánovitě pokrývá plochy předurčené pro květnaté louky. Jedná se o návrat k pestřejším bylinným porostům, které lépe než trávníky snášejí sucho, ale hlavně od května do září potěší oko návštěvníka krásnými pestrými květy. Inspirací pro toto řešení se stal ostrůvek vegetace, která samovolně vznikla v místě dnešního jezírka.  Jeho část zůstala při budování parku záměrně ponechána. Pestré společenstvo rostlin navíc doprovází i pestré společenstvo živočichů – od motýlů, brouků a jiných bezobratlých přes různé ptačí druhy až po některé savce.

Hospodaření s vodou

Vodní nádrž tvoří kompoziční těžiště celého parku, k ní směřují pohledy z křižovatek cest či nástupních míst. Lávka procházející přes jezírko je umístěna ve směru přirozené pěší trasy, na které leží i schodišťová cesta z ulice Plachty. Zalomení lávky i způsob kladení prken nutí procházejícího zpomalit chůzi a pozorněji sledovat okolí. Výstavba jezírka je pilotním projektem pro využívání dešťových srážek. Přestože je srážková voda jako užitková velmi čistá, většinou mizí přímo v kanále.  Objekt jezírka umožňuje tuto vodu jímanou ze střech panelových domů využít pro přírodní biotop, přispívá tím ke zkvalitnění mikroklimatu místa a napomáhá snižovat jednorázové nápory na kanalizaci. Při stálé provozní hladině činí objem zadržované vody 630 m3, během přívalových srážek může dosáhnout až 890 m3. V případě nedostatku vody lze hladinu potřebnou pro správné fungování přírodního biotopu doplnit z hlubokého vrtu poblíž nádrže. Vodu nečistí žádné technické zařízení, ale rostliny, které byly vysázeny do pobřežní zóny, na vodní hladinu i do vody. Ty odnímají z vody živiny vyprodukované organismy a využívají je na stavbu vlastního těla. K bezobratlým živočichům přibyli i někteří obojživelníci. Hned první léto po založení jezírka se za cizího přispění objevily ve vodě střevličky východní. Jde o rychle se množící druh ryb zavlečený do našich zemí z jihovýchodní Asie. Aby se zabránilo jejich přemnožení, byli do nádrže dosazeni jejich predátoři – candáti. Skutečným problémem pro jezírko jsou však kaprovité ryby, které rozrývají písčité dno a likvidují ostatní drobné živočichy. Právě o redukci těchto drobných kaprovitých rybek se postaraly následně vysazené štiky.

Péče a údržba

V Parku pod Plachtami probíhala tříletá následná péče, kterou zajišťovala firma Kavyl (realizační firma). Zahrnovala nejen péči o stromy a keře, ale také dopěstování a sečení květnatých luk. U stromů proběhly v tomto období dva výchovné řezy a letos, kdy následná péče již skončila, probíhá další, tedy třetí výchovný řez. Současně jsme přistoupili také k výchovným a zdravotním řezům ostatních stromů v celém areálu - a to jak ponechaných původně náletových dřevin, tak také starších výsadeb z doby výstavby sídliště.

Rozvoj celého areálu probíhal více než 10 let podle původní koncepce popsané výše. Posledními stavbami v areálu byly v roce 2015 modernizace travnatých sportovišť pro softbal a fotbal, obnova povrchů asfaltových a mlatových cest, vybudování běžeckých stezek s fitnes zastaveními podél stávajících cest a dobudování zázemí pro tato hřiště a správce celého areálu. Městská část zaměstnala pracovníka, který bude v parku provádět průběžně  drobné opravy a údržbářské práce, dohlížet na provoz areálu a sportovišť a spolupracovat s dalšími pravidelnými uživateli areálu. Obě sportoviště jsou využívána sportovními oddíly, které pracují s mládeží. Mimo dobu tréninků jsou obě hřiště  přístupná veřejnosti. Voda pro závlahu travnatých hřišť je z hlubinného vrtu poblíž nádrže. Touto vodou je možné také zavlažovat pobytové trávníky v parku, kde správce udržuje malou sekačkou nízký trávník tak, aby si zde mohly maminky s dětmi lehnout na deku. V areálu městská část pořádá pravidelné akce pro děti a veřejnost, například tradiční pálení čarodějnic, podzimní akci „Kameňák se baví“ Začínají se zde pořádat i sportovní eventy, na jaře letošního roku například charitativní akce „Run in colours“ s více než 2000 účastníků. Atrakce pro veřejnost v areálu jsou vhodně doplněny službami, které nabízí přilehlý soukromý sportovní areál „Fit 4 all“, kde je i restaurace. Celý sportovně rekreační areál se stal oblíbeným místem pro trávení volného času  nejen obyvatel Nového Lískovce, ale i okolních městských částí.

Hlasování

CELKEM: 1183 hlasů
POŘADÍ: 4. místo

Sponzoři: